Změny ve zdanění nerezidentů od 1. 1. 2026
Přijetím zákona č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, vstoupila v účinnost od 1. ledna 2026 zásadní změna ve zdanění členů statutárních orgánů – nerezidentů. Současnou srážkovou daň ve výši 15 % nahradí zálohová daň ve výši 15 a 23 %.
Kdo je daňový nerezident?
Daňový nerezident České republiky je fyzická osoba, která:
- nemá v ČR bydliště (ve smyslu stálého domova),
- a/nebo se v ČR nezdržuje alespoň 183 dní v roce,
- a jejíž centrum životních zájmů je mimo ČR.
Typicky půjde o zahraniční fyzické osoby, které pobírají odměnu za výkon funkce v české firmě, ale nežijí dlouhodobě v ČR.
Koho se změna týká?
- Fyzické osoby – daňoví nerezidenti, kteří pobírají odměnu za výkon funkce v české firmě (jednatel, člen představenstva apod.).
- Právnické osoby ve funkci člena orgánu změnou nejsou dotčeny.
Co se mění?
| Stav do 31. 12. 2025 | Od 1. 1. 2026 |
|---|---|
| Srážková daň 15 % | Zálohová daň 15 / 23 % |
| Bez povinnosti přiznání | Povinnost přiznání nad limit |
| Sazba jednotná | Progresivní: 15 % do limitu, 23 % nad |
| Rezidentství klíčové pro režim | Režim stejný pro všechny |
Klíčový limit
- 1 762 812 Kč / rok (pro rok 2026) = 36násobek průměrné mzdy.
Dopady v praxi
- Novela ruší výhodnější režim zdanění odměn členů orgánů právnických osob.
- Změna se netýká odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Výhled do roku 2027
- V další fázi, která by měla vstoupit v účinnost od roku 2027, bude úplně zrušena srážková daň u všech příjmů ze závislé činnosti, včetně dohod o provedení práce a podobných forem zaměstnání.
- Tyto změny se nedotknou povinností pro poplatníky s nižšími příjmy ze zaměstnání. Nadále zůstane zachován dosavadní režim a tyto příjmy nebude nutné automaticky uvádět v daňovém přiznání. Rozhodnutí zahrnout tyto příjmy do přiznání bude nadále dobrovolné. Zároveň se tyto drobné výdělky nebudou považovat za porušení podmínek režimu paušální daně u podnikatelů.
Upozornění: Informace mají obecný charakter a nenahrazují individuální poradenství.
Kam dál?
Sazby cestovních náhrad pro rok 2025
Počátek roku 2025 přináší změny zahraničního stravného, které byly vyhlášeny dne 10.12.2024 pod č. 373/2024 Sb. Došlo k navýšení některých sazeb, např. u Chorvatska z 45 EUR na 50 EUR. Dne 27.12.2024 byla vyhlášená vyhláška č. 475/2024 Sb., která obsahuje sazby tuzemských cestovních náhrad pro roku 2025. Horní hranice tuzemského stravného pro časové pásmo 5-12 hod se zvýšila ze 166 Kč na 177 Kč. Z této sazby je odvozena maximální částka příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců – pro rok 2025 tento limit činí 123,90 Kč za jednu směnu. Horní hranice celodenního stravného byla zvýšena z 398 Kč na 422 Kč. Základní náhrada za použití osobního automobilu se zvýšila na 5,80 Kč na 1 km jízdy.
Zobrazit více
Zaměstnanecké benefity od roku 2024
V rámci tzv. konsolidačního balíčku dochází od 1.1.2024 k řadě změn v oblasti zaměstnaneckých benefitů.
Zobrazit více
Nelegální zaměstnávání pod drobnohledem. Připravte se na kontroly
Finanční správa a inspekce práce varují: firmy stále častěji obcházejí zákon o zaměstnanosti – a kontroly se zpřísňují. Pokud zaměstnáváte pracovníky, ujistěte se, že máte všechny zákonné náležitosti v pořádku. Nelegální zaměstnávání se totiž může prodražit (a to i v případě neúmyslné chyby) a pokuty mohou dosáhnout až 10 milionů korun. V krajních případech hrozí i zákaz činnosti. Co je nelegální zaměstnávání? Za nelegální zaměstnávání se považuje každá situace, kdy někdo pracuje mimo zákonný rámec. Typicky jde o: Práci „na černo“ – bez pracovní smlouvy nebo dohody, bez odvodů. Zaměstnávání cizinců bez povolení nebo nesplnění ohlašovacích povinností. Švarcsystém – spolupráce s OSVČ, která fakticky pracuje jako zaměstnanec. Zastřené agentury práce – firmy, které bez povolení zprostředkovávají pracovníky jiným firmám. Úřady neřeší, co máte napsáno ve smlouvě, ale co se děje ve skutečnosti. Pokud někdo pracuje podle vašich pokynů, v pracovní době, s vaším vybavením – je to závislá práce, i když je „na fakturu“. Co úřady kontrolují? Kontroly se zaměřují na podezřelé vzorce: Řetězce firem nebo subdodavatelů, kde nelze dohledat skutečného zaměstnavatele. Formální smlouvy o dílo, za nimiž se skrývá běžná práce pod vedením uživatele. Převádění části mzdy do fiktivních náhrad (např. cestovní náhrady, praní oděvů). Vyplácení části odměny „bokem“ – mimo výplatní pásku. Jaké tresty hrozí? Jen v roce 2024 odhalil SÚIP při kontrolách bezmála 1 934 nelegálně zaměstnaných osob a uložil pokuty za téměř 469 milionů Kč. Za umožnění nelegální práce hrozí pokuta až 10 000 000 Kč, v závažných případech i zákaz činnosti. Nejvíce problematické jsou obory jako stavebnictví, výroba, obchod a gastronomie. Jak se chránit? Prověřte agentury práce a dodavatele. Musí disponovat povolením od MPSV a doložit odvody i potvrzení o bezdlužnosti. Udržujte pořádek v dokumentech. Pracovní smlouvy, DPP/DPČ, evidence docházky a výplatní pásky musí být okamžitě dostupné při případné kontrole. Zajímejte se o podmínky agenturních pracovníků. Pokud pracovníci agentury dostávají nízkou mzdu nebo pracují bez přestávek, hrozí, že kontrola postihne i vás jako uživatele. Nenechte se zlákat „optimalizacemi“. Pseudonáhrady mezd, levná pracovní síla přes neznámé firmy nebo rady „jak ušetřit na odvodech“ jsou nejčastější cestou k pokutě. Nelegální zaměstnávání se nevyplácí. Úřady sledují ekonomickou realitu, nikoli papírové smlouvy. Pokud si nejste jistí, že máte vše nastavené správně, nechte si své pracovní vztahy zkontrolovat odborníkem. Upozornění: Informace mají obecný charakter a nenahrazují individuální poradenství.
Zobrazit více
